Chalupa Tara

Tanvaldský Špičák

Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku, zaštítila se dvěma jmény, která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich jako autor projektu a druhým nikdo jiný než samotný František Josef I. V roce 1908, kdy byl pokládán základní kámen k rozhledně, se totiž po celé monarchii konaly oslavy 60 let jeho panování. Při té příležitosti císařská kancelář milostivě svolila, že budoucí věž bude moci nést jméno "Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.". Pro horský spolek to bylo vyznamenání, od kterého si stavitelé jistě slibovali, že přinese i větší příliv prostředků na stavbu. Asi tomu tak nebylo, neboť z finančních důvodů sekce nakonec upustila od původního záměru postavit rozhlednu současně s chatou. I tak, bylo otevření nové vyhlídkové věže na Špičáku, uskutečněné 4. 7. 1909, velkou událostí, kdy na vrcholu rozhledny vlály vlajky, pronášely se projevy a stařičkému císaři i jeho zanikajícímu mocnářství byla provolávána věčná sláva. Rozhledna nestála osamoceně dlouho. Již za rok byla dokončena přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930, kdy byla chata podstatně rozšířena a úplně pohltila vlastní rozhlednu, z níž je dnes vidět jenom vrchol s vyhlídkovou plošinou. Na úchvatnosti rozhledu ze Špičáku to však nijak neubírá.